Novinky > Síň slávy > Cindy von Philippsdorf

Cindy von Philippsdorf

Královna stopy

Cindy von Philippsdorf

 


Chovatel: Bc. Veronika Valentová
Majitel: Ing. Miroslav Pospíšil

Narozena: 4.6.2004
Bonitační kód: 5/3a/M1/BA - II. třída chovnosti
Otec: Capron vom Brahmetal
Matka: Azazela von Philippsdorf

Zkoušky: ZZO, ZOP, ZPU 1, ZPS 1, ZPS 2, BH, FPR 1, FPR 2, FPR 3, FH 1, FH 2, IPO FH
Závody:
1. místo v soutěži o nejúspěšnějšího pracovního hovawarta roku 2007
2. místo Velká cena Hrádku nad Nisou kat. STOPA r.2007
6. místo - Výběrová soutěž MR stopařů ČKS - Otěšice r. 2007
2. místo na Mistrovství světa HW stopařů v r.2007 - Švédsko
1. místo - závod HOVAWART-PRO-SPORT 2007 v kat. ZVV1 bez obran
6. místo v soutěži o nejúspěšnějšího pracovního hovawarta roku 2006
6. místo na Mistrovství světa HW stopařů v r.2006 - Slovensko

Výstavy: V1,vítěz třídy,2x CAC, Národní vítěz, BOB

fotogalerie

1. Kdy a jak vznikla myšlenka pořídit si HW a bylo Vám již tehdy jasné, že se s ním budete věnovat sportovnímu výcviku?
Pejska jsem chtěl od mala, ale podmínky pro jeho pořízení nebyly v době studií ani krátce po založení rodiny vhodné.
Poté co jsme dostavěli náš rodinný domek, kde už v projektu bylo s „chlupatým členem rodiny“  počítáno, jsme začali pročítat katalogy psích plemen a vybírali to nejvhodnější.
Měl to být hlídač, ale miláček všech členů rodiny. Měl být většího vzrůstu, ale zároveň dostatečně pohyblivý pro plánované výlety do přírody na kole i na běžkách.  Měl mít dlouhou, krásnou srst. V katalogu jsme si založili stránky se Zlatým Retrívrem, Labradorem a Hovawartem. Navštívili jsme několik výstav, kde jsme si naše kandidáty prohlíželi a konzultovali s majiteli jejich povahu. Tehdy jsme se rozhodli pro hovawarta. Brzy nato jsme  objevili inzerát chovatelky naší Cindy a již cca ½ roku dopředu si zamluvili štěňátko.
V literatuře jsem si přečetl o některých nezvládnutých jedincích a tak jsem byl rozhodnutý nenechat nic náhodě a začít s výcvikem. Předpokládal jsem, že prostor na zahradě a nějaká literatura bude k našim cílům stačit. Naštěstí jak Cindy rostla, byla zahrada menší a menší a též odpovědi na otázky výcviku jsem v literatuře nacházel obtížně. Vydal jsem se vybírat cvičiště. Dnes již mohu potvrdit, že jsem zvolil dobře, neboť zkušenější kolegové ze ZKO Cvikov vždy ochotně poradili. Někdy to nebylo příjemné, zejména v začátcích, poslouchat jaké chyby psovod dělá, ale bez toho to nejde.
Po složení první zkoušky - ZZO, mě kynologie „dostala“.  Chvíli jsem připravoval Cindy na všestranné zkoušky, ale její chuť do stopování byla rozhodující pro naše další zaměření.
 
2. Čím Vás Cindy při výběru štěněte upoutala?
Cindy byla rodinná volba. Já jsem si bez zkušeností s výcvikem na pejska netroufl a proto jsem chtěl fenku. Žena chtěla plavou barvu. Děti vybírali podle roztomilého „ksichtíku“. Cindy měla nejvýraznější pigment ze všech plavých fen. Chovatelka jí oslovovala žížalka, neboť byla jako poslední narozené štěně nejmenší.

3. Cindy je velmi úspěšná v královské disciplíně - stopě. Můžete nám  sdělit vaše zkušenosti? Co se vám při tréninku stop nejvíce osvědčilo a naopak, o čem jste se přesvědčil, že není ta nejlepší metoda?
Dle mého názoru je nejdůležitější najít „společnou komunikační řeč“. Pejsek s psovodem jsou jeden tým a jeden bez druhého k cíli nedojdou. Jaké dorozumívací prostředky psovod najde a jak pejska namotivuje, to už je individuální záležitost každé dvojice. Existuje spoustu metod, které je možné vyzkoušet a poté zvolit tu nejvhodnější.
My máme na začátku stopy určitý rituál, po kterém Cindy vždy jasně pochopí co se bude dít. Po úspěšném vypracování dostává zaslouženou odměnu.
Co se děje mezi začátkem a koncem stopy je na dlouhé vyprávění.
Jen bych ještě rád zmínil, co považuji za dobré a co za špatné.
Na stopě se má používat jen pozitivní motivace. Naprosto souhlasím, ale přiznám se, že  několikrát mi to „nevyšlo“.
Vyvarovat se stereotypů: snažím se vybírat rozmanité terény, dělám různé tvary stopy a hodně často zařazuji vlnovky nebo obloučky. Pes se tak musí koncentrovat na každou kladečovu šlápotu. Kladeč ale musí přesně vědět, kudy stopa vede.
Pamlsky – na začátku nácviku jsou určitě nutné. V pozdější době jsem je zcela odboural a dávám odměnu z ruky jen za vzorně označený předmět a velkou na konci stopy.

4. Jak často trénujete?
Pokud se připravujeme na zkoušku nebo závod a pokud to pracovní povinnosti dovolí, tak máme režim: dva dny trénink, den volna, dva dny trénink …. Udržovací režim je dva až třikrát týdně. Samozřejmě prokládám nácvikem poslušnosti, obrany a někdy zbyde čas i na rodinné výlety – viz. fotografie.

5. Jaké jsou Vaše další cíle v oblasti sportovní kynologie?
Možná jsem již trochu deformovaný z profesního života a tak i v této oblasti si dávám cíle. Dokonce je každý rok v lednu píšu na stránky. Letos to byla zkouška ZPS2, poté to bude spíš chovatelská aktivita – štěňátka, která čekáme v červnu.
Na podzim již plánuji další závody:
- MR HW v Batelově
- dva závody pořádané ČKS – výběrová soutěž pro M ČR stopařů všech plemen v Žatci
- mistrovství světa HW stopařů v Rakousku.
Pokud Cindy své mateřské povinnosti zvládne, tak se koncem července pustíme intenzivně do přípravy.
Všestrannou zkoušku pravděpodobně letos nestihneme, ale určitě to bude jeden z cílů na rok příští.
Mé globální moto je: potvrdit kynologickému světu, že hovawart je v pachových pracech důstojným soupeřem ostatním ryze pracovním plemenům.

6. Čeho si nejvíce na Cindy nejvíce ceníte?
Bezproblémová povaha, velmi snadná ovladatelnost, kamarádskost. Schopnost se učit novým věcem a nezapomínat.
Cindy je můj první pes. Dosavadní výsledky předčily má očekávání.
Ve 2 a půl letech byla šestá na mistrovství světa HW stopařů na Slovensku a o rok později ve Švédsku už druhá.
No řekněte sám – není to úžasné?  Moc ji za ty úspěchy děkuji a věřím, že spolu ještě prožijeme hodně příjemných chvil.

Aktuality jsou dostupné na http://www.naspes.net.

 

Za rozhovor děkujeme panu Ing. Miroslavovi Pospíšilovi.

HOVAWART-PRO-SPORT
NAVRCHOLU.cz